Tři orlí pera

Obecná pravidla

• Zkoušky můžeš plnit v libovolném pořadí. Záleží na zvážení člena, postup je doporučen pořadím zkoušek.
• Zkoušku mlčení a zkoušku hladu musíš plnit současně, stejně tak zkoušku samoty a přespání.
• Každou zkoušku můžeš začít kdykoliv sám chceš. Vůdce ti ovšem může zakázat ji začít, pokud by to významně narušilo běh tábora (obzvláště může zakázat zkoušku samoty, pokud už ji plní mnoho jiných členů oddílu).
• Vždy zkoušky a jejich pořadí konzultuj s vůdcem tábora.
• Pokud kteroukoliv zkoušku porušíš, máš jen jednu opravu, kterou můžeš využít na jakoukoliv zkoušku. Více oprav za tábor nelze. V případě neúspěchu pro letošní rok pro tebe zkouška končí, ale může ti být nabídnuta příští rok na táboře.
• Celou zkoušku můžeš plnit jen třikrát za život. Navíc ji nesmíš plnit, pokud už ti je 18 let.
• Zkoušku lze plnit od 15 let, jakmile máš občanku, do 17 let včetně. Zkoušku nabízí vůdce oddílu/tábora, nelze se ke zkoušce hlásit.
• Je na vůdci zda všem nabídne plnění zkoušky, důvodem nenabídnutí může být zdravotní stav, se kterým je spojeno riziko plnění.

Noční bdění

Uchazeč je vzbuzen při půlnoční hlídce. Jakmile je při plném vědomí, ulehne a po tmě zůstane ležet bez velkých pohybů. Hlídka se každou čtvrt hodinu přiblíží a tichým hlasem se zeptá: „Spíš?“. Uchazeč odpoví: „Nespím“. Jestliže tak odpoví i po čtvrté po sobě, hlídka uchazeči oznámí, že zkoušku splnil a může spát. Ráno hlídka oznámí vůdci, jak zkouška dopadla.

Během noci tě přijde vzbudit vedoucí, zkontroluje, že jsi vzhůru a řekne ti, že začíná zkouška Půlnoční. Po dobu jedné hodiny ležíš na lůžku a nesmíš usnout. Po čtvrt hodině chodí vedoucí a kontroluje tě větou: „Jméno skládajícího jsi vzhůru?“ A čeká na odpověď „ano jsem“, „nespím“, nebo jakoukoliv jinou.

Podrobnosti:

• Po probuzení se nesmíš zvedat, odcházet, rozsvěcet světlo, zapínat mobil či jakkoliv jinak se zabavovat.
• Po skončení zkoušky můžeš opustit stan, napít se…
• Kontrola probíhá 3 x po 15 minutách.
• Probuzení probíhá mezi 24-3 hod ranní.

Půlnoční hlídka

Uchazeč již v den před hlídkou nesmí v poledním klidu spát. Ulehne po večerce a před půlnocí je vzbuzen tak, aby nastoupil hlídku přesně v půl noci. Hlídá tak, jak je předepsáno táborovým řádem. Nesmí během hlídky usnouti. Hlídá do budíčku. Zkouška je splněna až večer, kdy uchazeč po večerním programu smí spát. Svědkem jsou mu namátkové kontroly a jeho čest.

Zkouška začíná poledním klidem, kdy uchazeč nemůže jít spát. Po večerce si může jít uchazeč lehnout, následně je před půlnocí probuzen a začíná mu půlnoční hlídka. Zkouška končí až večerním nástupem následujícího dne.

Podrobnosti:

• Během noci (od 24 do 6) musí hlídat tábor sám, je odpovědný za pořádek a klid a bezpečí, obchází tábor, stejně jako každá hlídka.
• Zkouška je splněna ukončením večerního nástupu následující den a je zahájena poledním klidem, kde už nesmí uchazeč spát (může si jít lehnout pouze mezi 22. – 24. hodinou, do začátku své hlídky).

Zkouška samoty

Uchazeč prožije den od východu do západu slunce o samotě, nikým neviděn. Odchází před rozbřeskem a vrací se po večerním spuštění vlajky. Při samotce pozoruje zvěř a ostatní živočichy a činí zápisky o svých pozorováních. Zapíše vylíčení svého úkrytu a popíše, jak strávil den. Kromě jídla s sebou bere pláštěnku, chlebník, zápisník, psací potřeby, nůž a pití. Nikdo ho celou dobu nesmí vidět, kontrolor je jeho čest!

Podrobnosti:

• Během zkoušky samoty musí mít zapnutý mobilní telefon, nesmí ho ovšem používat ke komunikaci s lidmi a nesmí pomocí něj přistupovat k internetu. Může číst všechny textové zprávy, které dostane, ale nesmí na ně odpovídat. Nemůže před zkouškou kohokoliv požádat, aby mu poslal textovou zprávu během zkoušky. Musí zamítnout všechny hovory kromě hovorů od vedení oddílu, které naopak musí přijmout. Hovory od vedení oddílu se budou týkat výlučně bezpečnosti a musí se při nich mluvit výlučně o bezpečnosti a pokynech.
• Před odchodem na zkoušku samoty sdělí vůdci (nebo vůdce určí uchazeči), v které části lesa okolo tábora se bude zdržovat. Vedení se pak bude snažit, aby do této části lesa nikdo nechodil.
• Deník pozorování tábora by měl zachycovat co nejvíce zajímavých událostí, které se v táboře staly v době nepřítomnosti. Nemusí být ovšem pozorován tábor neustále.
• Každý záznam v deníku by měl mít časovou známku (hodinu a minutu). Zapisuje věci jako zvolané výkřiky, nástupy a jiné zajímavosti, které zpozoruje nebo uslyší.
• Není problém několik hodin tábor vůbec nepozorovat, i když nespí. Může si od pozorování tábora udělat pauzu.
• Do deníku zapisuje také svoje pocity, nálady, taktéž s časovou známkou (hodinu a minutu).
• Není nutné na tábor vidět, aby mohl pozorovat. Stačí, aby tábor slyšel.
• Odchod musí vždy schválit vůdce.
• Vůdce uchazeči dá jídlo na celých den, a také dodá celty a popř. další vybavení pro přežití.
• Je zakázáno rozdělávat oheň, na přípravu jídla může využít vařič. Nicméně je možné, že oheň a pach místo úkrytu prozradí, zahlédne myslivec či houbař, proto musí být ostražitý. Pohybovat se skrytě, lesem, houštím, nechodit po kraji lesa či otevřené louce…

Zkouška přenocování

Uchazeč přenocuje sám jen s výstrojí a nejnutnějšími pomůckami (tepláky, svetr, píšťalka, spacák, igelit, sekerka, baterka, nůž, půlka jehlanu). Na místě určeném vůdcem, které není z tábora vidět, ale je na doslech píšťalky. Odejde před západem slunce. Přespí v hrobečku, který si sám postaví. Ostatním je přísně zakázáno se v tato místa přibližovat. Uchazeč se navrátí po budíčku.

Zkoušku je možné kombinovat se zkouškou samoty.

Podrobnosti:

• Uchazeč si postaví jednoduchý přístřešek z plachty, pod kterým přespí.
• Během zkoušky samoty musí mít zapnutý mobilní telefon, nesmí ho ovšem používat ke komunikaci s lidmi a nesmí pomocí něj přistupovat k internetu. Může číst všechny textové zprávy, které dostane, ale nesmí na ně odpovídat. Nemůže před zkouškou kohokoliv požádat, aby mu poslal textovou zprávu během zkoušky. Musí zamítnout všechny hovory kromě hovorů od vedení oddílu, které naopak musí přijmout. Hovory od vedení oddílu se budou týkat výlučně bezpečnosti a musí se při nich mluvit výlučně o bezpečnosti a pokynech.
• Před odchodem na zkoušku přenocování sdělí vůdci (nebo vůdce určí uchazeči), v které části lesa okolo tábora se bude zdržovat. Vedení se pak bude snažit, aby do této části lesa nikdo nechodil.
• Deník pozorování tábora by měl zachycovat co nejvíce zajímavých událostí, které se v táboře staly v době nepřítomnosti. Nemusí být ovšem pozorován tábor neustále.
• Každý záznam v deníku by měl mít časovou známku (hodinu a minutu). Zapisuje věci jako zvolané výkřiky, nástupy a jiné zajímavosti, které zpozoruje nebo uslyší.
• Není problém několik hodin tábor vůbec nepozorovat, i když nespí. Může si od pozorování tábora udělat pauzu.
• Do deníku zapisuje také svoje pocity, nálady, taktéž s časovou známkou (hodinu a minutu).
• Není nutné na tábor vidět, aby mohl pozorovat. Stačí, aby tábor slyšel.
• Odchod musí vždy schválit vůdce.
• Vůdce uchazeči dá jídlo na celých 24 hodin, a také dodá celty a popř. další vybavení pro přežití.
• Je zakázáno rozdělávat oheň, na přípravu jídla může využít vařič. Nicméně je možné, že oheň a pach místo úkrytu prozradí, zahlédne myslivec či houbař, proto musí být ostražitý. Pohybovat se skrytě, lesem, houštím, nechodit po kraji lesa či otevřené louce…

Zkoušku přenocování je možné kombinovat se zkouškou samoty.

• V takovém případě zkouška začíná od chvíle začátku večerního nástupu, uchazeč odchází na samotku až do ukončení toho následujícího večerního nástupu, kdy je povinen dojít při zpěvu večerky na nástup. Po dobu 24 hodin ho nesmí nikdo spatřit; není ovšem problém, když někoho uvidí uchazeč. Během těchto 24 hodin musí sepsat deník pozorování tábora, přespat v lese mimo tábor a popř. splnit další úkoly, které určí vůdce krátce před odchodem.

Zkouška mlčení a hladu

Od večera do večera (24 h) zachová uchazeč naprosté mlčení a půst. Smí pít pouze vodu. Ostatní táborníci uchazeče zbytečně nedráždí. Zkoušku lze opakovat vždy od následujícího večera.

Mlčení

Nesmíš po 24 hodin artikulovat žádnou hlásku lidských jazyků, ani nesmíš úmyslně vydávat zvuky ústy za účelem komunikace. Přitom pokud bys mluvil ze spaní či hned po probuzení, nejedná se o porušení zkoušky.

Podrobnosti:

• Zakázáno je jakékoliv používání slov, tomu brání formulace „nesmíš artikulovat hlásky“. Ta zabrání třeba i používání slova „Au“ v reakci na bolest.
• Některé zvuky vydávané ústy nejsou hlásky, například zakašlání. Když někdo zakašle neúmyslně, protože ho jeho tělo ho k tomu donutí, neměl by za to být trestán. Nesmí ale kašláním třeba používat morseovku.
• Mluvení ze spaní nelze vůlí ovlivnit, stejně tak nelze vůlí ovlivnit prvních pár vteřin po probuzení. Není spravedlivé za tyto náhodné události trestat.
• Tento popis zkoušky povoluje například tleskání, hlasitý dusot a krkání.

Zkouška hladu

Nesmíš po 24 hodin nic sníst ani nesmíš vypít tekutinu, která není čistou vodou.

Podrobnosti:

• Polknutí nebo rozpuštění léku (např. proti alergii) není prohřešek.
• Pokud vypiješ něco, o čem si myslíš, že to je voda, a neměl jsi přitom důvod předpokládat, že v tom není voda, není to prohřešek. Pokud ti například někdo podá hrneček a řekne ti „je v tom čistá voda“, ale není, napitím neporušíš zkoušku, pokud přestaneš pít okamžitě, jakmile si uvědomíš, že v hrnečku čistá voda není.
• Pokud naplníš hrneček, ve kterém zbývají kapky slazeného čaje, vodou, můžeš takový hrneček vypít.
• Je možné začátek zkoušky posunout po konzultaci s vůdcem, např. od ranního do ranního nástupu.

Deník

Uchazeč si vede deník. Pořizuje do něj kresby táborových staveb, záznam o pobytu na samotce, úvahy, pozorování přírody apod. Ke konci tábora předloží vůdci k posouzení. Úroveň deníku musí být vyšší než deníky ostatních účastníků tábora, vyšší než úroveň deníku uchazeče z předchozích táborů.

Podrobnosti:

• Deník je průběžnou psychohygienou uchazeče, píše sem zážitky, pocity, nálady, co se mu událo, jak co vnímá.
• Deník je „tajný“ nahlížet do něj smí jen vůdce, co vede zkoušku, nikomu jinému nemusí deník ukazovat, stejně tak je vůdce vázán mlčenlivostí.
• Kvalita deníku se posuzuje individuálně, musí obsáhnout všechny zkoušky a musí se při jeho psaní uchazeč překonávat. A dostat ze sebe to nejlepší.

Tři rány holí

Uchazeč si připraví prut k večernímu ohni. Před shromážděným oddílem na pokyn vůdce uchazeč předstoupí čelem k ostatním. Vůdce se přítomných táže: „Provinil se na někom z vás tento hoch/dívka tím, že vám zlým slovem, nečestným činem či špatným úmyslem ublížil/a? Jestliže ano, ať kdokoliv byť nejmenší z vás, vystoupí.“ V případě, že nikdo nevznese námitku, vůdce pokračuje: „Stalo se, že jste zde stojící/ho požádali o pomoc, radu či službu a on odmítl/a a vymluvil/a se, že nemá čas? Jestliže se tak stalo, ať každý, kdo o tom ví, vystoupí.“ V případě, že nikdo nemá námitku, vůdce pokračuje: „Je zde někdo, o kom čekatel/ka mluvil /a hrubě, neslušně nebo sprostě někomu nadával/a? Jestliže ano, ať se postižený přihlásí“.

Jestliže se nepřihlásí nikdo, kdo by svědčil v neprospěch uchazeče/ky, připraví se uchazeč ke třem ranám holí. Svlékne se do půl těla a s tváří obrácenou ke členům oddílu, přijímá tři rány od vůdce tenkou hůlkou. Při tomto aktu nesmí pohnout jediným svalem ve tváři.

Jestliže od bolesti zkřiví tvář či vykřikne bolestí, jsou veškeré zkoušky neplatné. Také jsou všechny zkoušky neplatné, jestliže při dotazech vůdce vystoupí někdo proti uchazeči a bude svědčit o jeho špatném chování. V takovýchto případech vůdce tento záznam o zkouškách hodí do ohně.

Po úspěšné zkoušce vůdce hůl zlomí a vhodí ji do ohně se slovy: „Toto byly poslední rány, které jsi jako hoch/dívka musel/a trpně přijmout. Od této chvíle je tvou povinností se postavit proti násilí, které bude pácháno na tobě, tvých kamarádech nebo na tvých bližních“.

Po těchto slovech vůdce předá plátěný odznáček Tři orlí pera a tento doklad, který hocha/dívku opravňuje odznak nosit na rukávu košile.

Podrobnosti:

• Filosofie ran je dvojí a záleží na pohledu mrskajícího. Jedna strana vnímá zkoušku jako symbolickou a rány z jejich strany bolestivé nebývají. Druzí se domnívají, že se jedná o plnohodnotnou zkoušku a rána přes záda už trochu cítit je, ovšem ani v tomto případě to není nic strašného (jedná se o symbolické šlehnutí).
• Kluci jsou svlečeni do půli těla, holky v tílku (tričko s krátkým rukávem).
• Výkřik (bolestí) znamená neúspěch.

Kam pro více informací

• Vůdce oddílu, doptat se, pobavit se o tom, co bys chtěl/a vědět.

Zdroje

THOMPSON SETON, Ernest. Stoupání na horu: Tři orlí pera. Tištěná příručka na stroji. Rok vydání: neznámý.

Podrobnosti a vysvětlení, autor Ondřej Šváb – Švejbi (2019)