Skautský tábor představuje pro Junáky vyvrcholení celého skautského roku. Je to událost, která zaměstná vedoucí oddílu na stovky hodin práce, desítky víkendů schůzek a čtrnáct dnů dovolených a prázdnin, ale vždy se všichni shodneme, že nám to stojí za to. Letošní tábor, ačkoliv jeden z nejdeštivějších vůbec, se opět nesl v duchu přátelské atmosféry a zábavy. Mohutné a nekonečné bouřky střídaly nesnesitelná vedra, než jsme se ale stihli dostat na místní koupaliště, vždy nás schladil déšť, který se dal jen těžko předvídat. I tak jsme ale stihli zažít spousty nezapomenutelných zážitků, tak si je pojďme společně připomenout!
Samotný tábor, obdobně jako tomu bylo už minulý rok, začal o den dříve, než jsme se dostali na samotné tábořiště. V sobotu 29. 7. jsme vyrazili směr Skalička u Tišnova, nikoliv však autobusem, ale pěšky po svých. Batohy nám byly odvezeny předem, abychom se s nimi nemuseli tahat. Už během cesty nás potkala první z mnoha bouřek a ačkoliv jedenáctý skautský zákon praví: „Skaut je nepromokavý“, nechali jsme se pro jistotu na tábořiště dovézt. Hned po příjezdu už ale opět zavládla přátelská nálada a začaly dojemné shledání dlouholetých kamarádů.
I přes nepoddajné počasí jsme si vždy našli zábavu. Ať už při propracovaných programech vytvářených CTH (celo-táborová hra) týmem, tak ve volných chvílích. Někteří jsme se pustili do plnění táborových bobříků, někteří zase do plnění skautských odborek a někteří jsme si užívali volné chvíle s kamarády a vedoucími, na táboře jsme se ale rozhodně nikdo nenudili.
Jednou z velkých atrakcí tábora byla i tzv. Fénix liga. Fénix liga sdružovala ty nejlepší hokejové hráče z celého světa, kteří se mohli pravidelně utkávat v sérii zápasů, ti nejlepší se pak probojovali až do boje o pohár. Každý tým se skládal ze dvojice hráčů, kteří měli na starosti několik hokejistů, dalo by se tedy říct, že naši členové oddílu se dostali vysoko za hranici hráčů americké NHL. Zápasy byly vždy ostře sledovány jak neoblomnými rozhodčími, tak fanoušky jásajícími pro svůj oblíbený tým. Celá Fénix liga byla zorganizována jedním z nových vedoucích oddílu – Vítkem Novotným. Víťa připravil a dovezl celou hrací plochu, věnoval se propagaci ligy už před táborem a na táboře pak svědomitě kontroloval, hlídal, počítal a svolával zápasy, zprostředkoval tak ligu pro všechny ostatní na táboře.
Stejně jako minulý rok, i letos jsme během tábora čelili nočnímu přepadu. Přepady často probíhají jako polovojenské akce, mladších i starších externistů, kteří se snaží nepozorovaně připlížit do tábora a za jakoukoliv cenu se zmocnit vyvěšené vlajky, či jinak deklarovat svoje vítězství. V našem oddíle jsme se rozhodli jít smířlivější cestou, takovou u které jsme si jistí, že i mladší členové oddílu si přepad užijí a chápou jej jako spíše takovou zábavnou noční hru, než děsivý zážitek, kterého se musí každou noc strachovat. Proto jsou přepady na náš tábor důsledně zakázány, s výjimkou námi domluvených „nočních her“, které jsou realizovány vedoucími z našeho oddílu. I letos si tak troufneme označit přepad jako velmi úspěšný – všichni členové oddílu dostali možnost se přepadu neúčastnit, se zárukou, že dovnitř žádného stanu nebude nikdo nakukovat. Kdo se ale zapojit chtěl, tak ihned po probuzení signalizační píšťalkou, kterou u sebe nosívá noční hlídka, mohl vylézt ze stanu a začít vetřelce chytat. I nás samotné překvapilo, kolik členů se do obrany tábora zapojilo. Ostatně i z fotky je vidět, že členové našeho oddílu rozhodně patří k nejodvážnějším skautům vůbec.
Na tento příspěvek dále navazuje článek o Táborových ohních a závěrečné hostině.
Fotky z letošního ročníku tábora najdete ZDE.
